Sollertia

Už se zase vyvíjí Po narození mého syna jsem začal trpět nedostatkem volného času. V práci trávím velké množství času a každý den procestuji do/z práce skoro 3 hodiny. Na Sollertii se přestalo pracovat. Takže jsem si řekl dost. Synovi už byl rok, umí si hrát i sám, tak jsem si říkal, že bych mohl třeba hodinu denně strávit na vývoji mé dlouho vytvářené hry. Jak se ukázalo, s tím volným časem to není zas tak růžové (např. teď píši tento blog, po pravé straně mám syna, který mi ukazuje hračku plastových klíčů a naznačuje, že by si chtěl zamačkat na klávesnici. Zase... asi si z něj vychovám pokračovatele, když už ho tak fascinuje to počítadlo). Nicméně, na Sollertii se přece jenom času dostává. A z toho mám opravdu velkou radost. Na čem teď pracuji Prvním hlavním zájmem je příběh. V dobách minulých jsem dělal tu velkou chybu, že jsem se snažil všechno, co by se mělo ve hře dít, odůvodňovat reálnými zákony našeho světa. Jak se ukázalo, tohle nebude ta pravá cesta. Pročí